|
|
Možnosti recyklace PLA materiálu pro účely 3D tisku a vliv na mechanické vlastnosti
Sedláček, Vojtěch ; Krčma, Martin (oponent) ; Koutecký, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním mechanických vlastností 3D výtisků PLA v průběhu recyklace. Recyklační cyklus probíhal následovně: vytištěná zkušební tělesa technologii FDM z PLA byla nadrcena a znovu extrudována na filament. Tento proces se třikrát opakoval. V každém cyklu byly otestovány zkušební tělesa. Proběhly tahové zkoušky za pokojové i zvýšené teploty. Zvýsledků je patrné že došlo k mírnému zvýšení pevnosti. Měření indexu toku taveniny prokázalo degradaci materiálu a jeho depolymerizaci.
|
|
|
Recyklace odprašků z výroby suchých maltovinových směsí
Ondrůšková, Nela ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá problémem likvidace neustále narůstajícího odpadu (odprašků) z výroby stavebních hmot a zkoumá možnost odprašky recyklovat do cementové opravné malty. Cílem této práce bylo zjistit složení jednotlivých odprašků z výroby cementových směsí a určit jejich mechanické vlastnosti, dále zjistit ideální poměr odprašků vůči sobě při namíchání směsi z odprašků a její mechanické vlastnosti. Tato směs byla tvořena hlavně odprašky z výrobků na bázi portlandského cementu, hlinitanového cementu, sádry a vápenného hydrátu. Směs dále nahrazovala část cementové opravné malty a byl zjištěn dopad přídavku na mechanické vlastnosti cementové opravné malty. Pro zjištění prvkového složení byla použitá rentgenová fluorescenční spektrometrie a pro zjištění mineralogického složení byla použita rentgenová difrakční analýza. Byly připraveny zkušební tělesa podle normy ČSN EN 12390. U zkušebních těles byly provedeny mechanické zkoušky pevnosti. Značnou část zkušebních těles nebylo možné podrobit mechanickým zkouškám, protože zkušební těleso ani po delší době neztuhlo. Z jednotlivých měření, které bylo možné provést, vyplývá, že mechanické vlastnosti vzorků s odprašky vykazují hodnoty, které prokázaly, že odprašky nelze do výrobku recyklovat pro jejich nestálost. Odprašky mají příliš různorodé složení a v kombinaci s cementovou opravnou maltou nemají požadované vlastnosti. Problém činí zvlášť odběry z dat, které vůbec neztuhly a tím vyřadily i zbylé odběry s již dobrými vlastnostmi stejného vzorku. Při návrhu způsobu recyklace se musel brát v potaz to, jaký výrobek firmy je nejvíce žádaný, kde by tedy měla recyklace smysl i po ekonomické stránce, což je v dnešní době také důležitým ukazatelem pro chod firmy. Odprašky by se mohly možná osvědčit v jiném produktu, pro firmu by to ale nebylo nyní výhodné, proto se nyní nebude recyklace odprašků zahajovat a budou dále likvidovány stejnou cestou.
|
|
|
Analýza vlivu recyklace práškové oceli na porozitu dílů vyráběných technologií Selective Laser Melting
Sůkal, Jan ; Hudák, Radovan (oponent) ; Paloušek, David (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem recyklace práškové oceli 1.2709 na porozitu dílů zpracovaných technologií SLM. Teoretická část práce uvádí náhled do problematiky vlivu vybraných procesních parametrů této aditivní technologie na tvorbu porozity ve vyráběných dílech. Přítomnost pórů v materiálu je hlavní příčinou horších mechanických vlastností ve srovnání s konvenčně vyráběnými materiály. Protože výhodou této technologie je možnost až bezodpadové produkce, je jednou z možných příčin tvorby pórů i degradace vlastností práškového materiálu vlivem standardně používané recyklace pomocí přesívání k odstranění kontaminantů vzniklých při stavbě. Tato práce srovnává charakter porozity dílů vyráběných pomocí dvou odlišných zařízení, analyzuje možné důsledky přesívání na vlastnosti prášku, stanovuje doporučení pro nastavení recyklačního procesu a porovnává míru vlivu vstupních parametrů na tvorbu porozity.
|
|
|
Hodnocení průmyslového dědictví
Navrátil, Oldřich ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánek, Václav (oponent) ; Ryšková, Michaela (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Hlavním tématem je zhodnocení účinnosti současné péče ( nejen památkové) , ochrany a záchrany průmyslového dědictví. Poukázání na kritické problémy spojené s ukončením výroby tradičních odvětví, které sehrály významnou roli v historii měst. Nyní opuštěné budovy a uvolněné areály jsou reprezentanty paměti místa nebo jeho prosperity. Noví majitelé nesdílejí kladný postoj k průmyslovému dědictví, developeři hledají nové pozemky, města a jeho obyvatelé mají nové potřeby. Výsledek práce bude sloužit k orientaci, jaké jsou přístupy v evropských zemích a doporučení monitoringu průmyslového dědictví a jeho hodnocení k zamezení nenávratných škod.
|
|
|
Možnosti uplatnění odpadu z výroby cementotřískových desek ve stavebních hmotách
Bartoň, Andrej ; Vacula, Miroslav (oponent) ; Bydžovský, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi uplatnění odpadu z výroby cementotřískových desek ve stavebních hmotách. V teoretické části práce jsou rozebrány jednotlivé složky a postupy při výrobě cementotřískových desek, výrobní procesy, při kterých se produkuje odpad, a v jaké formě a množství se odpad nachází. Teoretická část je zaměřena na způsob úpravy vzniklých forem odpadu a jeho další využití v upravené nebo neupravené formě. V praktické části byl ověřen vliv substituce části pojiva odpadním materiálem na vlastnosti cementové matrice. Pro výrobu zkušebních vzorků byl použitý jemný sypký odpad ze zařízení pro opracování cementotřískových desek.
|
|
| |
|
|
Využití polymerů do konstrukcí vozovek pozemních komunikací
Klusková, Jana ; Komenda, Radek (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možností využití recyklovaných polymerů do asfaltových směsí. V teoretické části práce je přiblížena celosvětová problematika s plastovými odpady, včetně zkušeností zahraničních zemí, kde je již tato technologie zavedena a používá se. Praktická část je věnována návrhu využití recyklovaného plastu do asfaltové směsi, popisu použitých laboratorních zkoušek a samotnému zhodnocení vlivu nízkohustotního polymeru (LDPE) na asfaltovou směs typu AC. V laboratoři proběhly zkoušky pevnosti v příčném tahu, zkoušky na odolnost vůči vodě a stanovení modulů tuhosti (E). Výstupem této práce je vyhodnocení naměřených hodnot, zpracování výsledků a jejich interpretace v závislosti k možnému použití této technologie v ČR.
|
|
|
Využití polymerů do konstrukcí vozovek pozemních komunikací
Klusková, Jana ; Komenda, Radek (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možností využití recyklovaných polymerů do asfaltových směsí. V teoretické části práce je přiblížena celosvětová problematika s plastovými odpady, včetně zkušeností zahraničních zemí, kde je již tato technologie zavedena a používá se. Praktická část je věnována návrhu využití recyklovaného plastu do asfaltové směsi, popisu použitých laboratorních zkoušek a samotnému zhodnocení vlivu nízkohustotního polymeru (LDPE) na asfaltovou směs typu AC. V laboratoři proběhly zkoušky pevnosti v příčném tahu, zkoušky na odolnost vůči vodě a stanovení modulů tuhosti (E). Výstupem této práce je vyhodnocení naměřených hodnot, zpracování výsledků a jejich interpretace v závislosti k možnému použití této technologie v ČR.
|
|
|
Návrh projektu a aplikace metodiky projektového managementu v podniku
Šura, Jiří ; Szturc, Eugeniusz (oponent) ; Smolíková, Lenka (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh vhodného postupu realizace podnikatelského záměru, kterým je zřízení a provoz společnosti pro ekologickou likvidaci vraků motorových vozidel. Návrh je sestaven podle pravidel Národního standardu kompetencí projektového řízení IPMA ICB 3.0. Výpočetní analýzy jsou provedeny v MS Project 2010. Práce obsahuje teoretická východiska, analytickou a praktickou část, věnovanou samotnému projektu..
|
|
|
Nízkoenergetická recyklace odpadního polyethylentereftalátu
Slabá, Jitka ; Beneš, Hynek (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá novou nízkoenergetickou metodou chemické recyklace polyethylentereftalátu (PET) za použití přírodních olejů jako reakčních činidel a mikrovlnného záření k urychlení depolymerační reakce. Výsledky experimentů s odpadním PET a ricinovým olejem při zahřívání reakční směsi v mikrovlnném reaktoru ukázaly, že dochází ke kompletní depolymeraci PET řetězce. Byly stanoveny optimální podmínky depolymerace PET: hm. poměr PET / ricinový olej =, 1 / 9,7, kdy je molární poměr esterových vazeb PET / hydroxylových skupin ricinového oleje = 1 / 2,7, katalyzátor: octan zinečnatý v množství 1% hm. z navážky PET, reakční teplota v rozmezí 235 - 245řC a reakční čas 60 min. Rozkladné experimenty také dokázaly, že mikrovlnné záření výrazně urychluje rozklad PET. Depolymerační reakce PET je kompletní za 6x kratší reakční čas než při provádění rozkladu v klasicky vyhřívaném reaktoru. Z výsledků analýz vyplývá, že výsledný produkt, recyklát, je kromě nezreagovaného ricinového oleje složen z polyolových produktů, které obsahují částečně či úplně reesterifikované strukturní jednotky PET, na jejichž koncích jsou estericky vázané jednotky ricinového oleje.
|
host ::
RSS.